Alfa Romeo je italský výrobce automobilů.
Od roku 1986 je Alfa Romeo členem Fiat SpA. Společnost se původně nazývala ALFA, což je akronym pro Anonima Lombarda Fabbrica Automobili (přeloženo: Automobilová továrna Lombard, veřejná společnost). (První logo: [1]). V roce 1915 získal podnikatel Nicola Romeo ve firmě většinový podíl a vedoucí pozici. V roce 1918 převzal celou firmu a jeho podniky se přejmenovaly na „Società Anonima Italiana Ing. Nicola Romeo“. A.L.F.A. se v roce 1920 přejmenovala na současný název Alfa Romeo
Historie
Společnost, která se stala Alfou Romeo založil jako „Darracq Italiana“ v roce 1907 Cavaliere Ugo Stella, aristokrat z Milána jako partner francouzské automobilové firmy, kterou vlastnil Alexandre Darracq. Společnost poté vyráběla auta Darracquova v Neapoli, ale poté co partnerství ztroskotalo, Stella a další italští spoluinvestoři přesunuli výrobu do prázdné Darracquovy továrny na milánském předměstí Portello a společnost se přejmenovala na ALFA (Anonima Lombarda Fabbrica Automobili). První auto, které vyrobili bylo 1910 24 HP (pojmenované podle 24 koňských sil, které měl). Auto navrhl Giuseppe Merosi. Merosi navrhl další série nových vozů ALFA s výkonnějšími motory (40-60 koní). ALFA také zkusila automobilové závody s řidiči Franchinim a Ronzonim, kteří se účastnili soutěže Targa Florio v roce 1911 se dvěma 24 koňovými modely. Nicméně na začátku první světové války byla výroba ALFY na tři roky zastavena.
V roce 1916 společnost přešla pod vedení neapolského podnikatele Nicola Romea, který předělal továrnu na výrobu vojenské techniky pro italský a spojenecký válečný program. Továrna vyráběla během války munici, letecké motory a další komponenty, kompresory a generátory založené na existujících firemních motorech aut a také těžké lokomotivy. Když válka skončila, Romeo převzal nad ALFOU plnou kontrolu a výroba aut opět začala v roce 1919. V roce 1920 se název společnosti změnil na Alfa Romeo a prvním vozem pod touto novou značkou byl Torpedo 20-30 HP. Giuseppe Merosi pokračoval jako hlavní návrhář a společnosti vyráběla solidní silniční vozy i závodní vozy (včetně 40-60 HP a RL Targa Florio).
V roce 1923 byl z Fiatu odlákán Vittorio Jano díky přesvědčování mladého závodníka Alfy Enza Ferrariho aby u Alfy Romeo nahradil hlavního designéra Merosiho. První Alfa Romeo od Jana byl vůz P2 Grand Prix, který pro Alfu Romeo vyhrál světový pohár v roce 1925. Pro silniční vozy Jano navrhl sérii malých až středně objemných řadových motorů se 4, 6, a 8 válci založených na jednotce P2. Tyto motory jsou základem klasické architektury motorů Alfa s lehkou slitinovou konstrukcí, polokulovými spalovacími komorami, svíčkami uloženými ve středu, dvěma nahoře uloženými ventily na každý válec a dvojitými vačkami. Janovy návrhy byly jak spolehlivé, tak výkonné.
Enzo Ferrari se ukázal být lepším týmovým manažerem než řidičem a poté co byl tovární tým zprivatizován, vzniklo Scuderia Ferrari. Když Ferrari opustil Alfu Romeo, začal stavět vlastní auta. Pro Alfu často řídil Tazio Nuvolari a před druhou světovou válkou vyhrál mnoho závodů.
V roce 1928 Nicola Romeo firmu opustil a Alfa byla po ukončení kontraktů s vojskem na mizině. V roce 1933 Alfu Romeo zachránila vláda, která tím nad firmou získala efektivní kontrolu. Alfa se stala nástrojem Mussoliniho Itálie, národním znakem. V tomto období Alfa stavěla zakázkové vozy pro bohaté s šasi normálně vyráběnou od Touringa z Milána nebo od Pininfariny. Tato éra vyvrcholila legendárním závodním vozem Alfa Romeo 2900B Typ 35.
Během druhé světové války byla továrna bombardována a po válce se musela hodně snažit, aby byla zase zisková. Luxusní vozy už se nedělaly. Alfa začala vyrábět menší, masově produkovaná auta.
V 70. letech min. století byla Alfa opět ve finančních potížích. V roce 1986 z Alfy vystoupila vláda a firmu koupil FIAT. Vytvořil novou skupinu, Alfa Lancia Spa, aby vyráběla Alfy a Lancie.
Historie znaku Alfy
V roce 1910 to byl návrhář Romano Cattaneo, kdo dostal za úkol vytvořit znak pro novou společnost z Milána, Alfu. Říká se, že čekal na tramvaj na Piazza Castello v Miláně, a inspiroval se tam velkým červeným křížem rodiny Visconti a erbem hada nad velkými dveřmi Castello Sforzesco.
S pomocí dalšího návrháře, Giuseppeho Merosiho, jejich náčrtky obsahovaly jak symbol města Milána, tak symbol rodiny Visconti v kruhovém motivu ohraničeném tmavě modrým kovovým kruhem obsahujícím nápis „ALFA“ a „MILANO“, který je oddělen dvěma uzly Savojské dynastie.
Závodní historie
Alfa Romeo dosáhla mnoha prestižních vítězství v následujících soutěžích: Formule 1, Prototypy, Touring a Fast Touring. Soukromí jezdci také vstoupili do některých soutěží v rally s dobrými výsledky.
V roce 1923 byl z Fiatu do Alfy nalákán Vittorio Jano a navrhl pro Alfu motory, které jí přinesli závodní úspěchy v 30. letech min. století. Když pak začala Alfa prohrávat, Jano byl urychleně propuštěn.
V roce 1930 vyhrál Tazio Nuvolari závod Mille Miglia ve voze 6C 1750 [2], tehdy proťal cílovou pásku po úžasném předjetí Achilla Varzi bez světel (v noci).
Vůz 8C 2300 vyhrával 24 hodinový závod Le Mans od roku 1931 do 1934. Alfa potom přestala závodit, protože ji převzala vláda. Závodění Alfy převzalo Scuderia Ferrari jako Alfin oddělený závodní tým. (Enzo Ferrari pro Alfu řídil než začal tým vést, a poté začal vyrábět vlastní vozy). V roce 1935 Alfa Romeo vyhrála Velkou cenu Německa v Nuvolarim za volantem. V roce 1938 vyhrál Mille Miglia Biondetti ve voze 8C 2900B Corto Spyder, o kterém se od té doby mluví jako o modelu „Mille Miglia“.
V roce 1950 vyhrál Nino Farina Světový šampionát Formule 1 ve voze 158 s přeplňováním, v roce 1951 vyhrál zase Juan Manuel Fangio ve voze Alfetta 159 (úprava vozu 158 s dvoustupňovým přeplňováním). Alfa Romeo se vrátila do Formule 1 v roce 1976, nejdříve jako dodavatel motorů pro Brabham a poté v letech 1979 až 1985 jako konstruktér. Alfa také dodávala motory maličkému italskému týmu Osella v letech 1983 až 1988. Mnoho úspěchů nedosáhli, i když Brabham-Alfa vyhrála dva závody v roce 1978.
Různé verze vozu Tipo 33 závodili v kategorii prototypů v období 1967 až 1977 a vyhráli tituly v letech 1975 a 1977.
Alfa v populární kultuře
Kolem roku 1960 se Alfa proslavila svými malými auty a modely navrženými pro italskou policii - „Pantery“ [3], [4], [5], [6], [7]) a Carabinieri ([8]); mezi nimi slavný „Giulia Super“ [9] - [10], nebo 2600 Sprint GT [11], který získal přezdívku „Inseguimento“ (o tomto autě se mylně předpokládá, že šlo právě o vůz, který slavný velitel římské policie a nedostižný řidič Armandino Spadafora dostal na Španělské schody, když v roce 1960 pronásledoval lupiče - ve skutečnosti šlo o černé Ferrari 250 GT/E - tento obrázek Giulie [12] je z filmu a není na Španělských schodech).
Předtím než ji koupil Fiat, Alfa vedla odvážnou obchodní politiku, neustále experimentovala s novými řešeními a používala je v sériové výrobě dokonce i přes riziko ztráty podílu na trhu. Alfa často používala kontroversní a neortodoxní design.
Anglická brožurka píše: Alfa Romeo Giulia 1600 SS - Pro muže, který má všechno je tu auto aby mu dělalo společnost… Cena je 2394 £ včetně daně. Drahé? Přirozeně! Co byste čekali od ručně vyrobené Alfy? [13]
Šlo o auta, která umožňovala sportovní jízdu na běžných silnicích, za předpokladu, že řidič byl dostatečný nadšenec aby přijal jejich zvláštní „zvuk".
V Italštině se majiteli Alfy Romeo říká „Alfista“ a skupině takových lidí se říká „Alfisti“. Alfu Romeo její majitelé někdy uctívají a mnoho modelů se stalo kultovními modely [14]. Ve světě je mnoho úspěšných Alfa Romeo klubů.
Návrat do USA
V roce 1995 Alfa přestala vyvážet auta do USA. Na britských internetových stránkách Alfy se píše „Dlouho očekávaný návrat Alfy Romeo do Spojených států by měl přijít v roce 2007 s novou modelovou řadou.“ Nejdříve se do zámoří dostanou asi modely Alfa Romeo 159, Brera, 8C Competizione a Spider, které už byly navrženy tak, aby vyhovovaly bezpečnostním nařízením USA.
Návrat Alfy Romeo do USA byl potvrzen 5. května 2006 Fiatem. Začne prodejem 8C Comptetizione v roce 2008. Později, zhruba v letech 2010 - 2011, Alfa Romeo začne prodávat 159, Breru a Spider, poté co tyto modely projdou omlazovací kůrou.
Výroba
Až do 80. let min. století měli všechny Alfy Romeo, kromě Alfasud, zadní náhon. Podle vedení Fiatu, kvůli zlepšení ekonomické situace, se budou všechny modely Alfy vyrábět na stejné základní platformě (např. rám). Dokonce Maserati bude mít s Alfou některé společné prvky. Znaky Čtyřlístku nebo Quadrifoglio značí varianty vozů Alfa, kde toto označení znamená špičkový komfort a motor. Původně, do druhé světové války, takto označovali závodní vozy. Znak se poprvé objevil v roce 1923, když Uvo Sivocci jeden předvedl před startem 14. závodu Targa Florio jako amulet pro štěstí. Tak se stal symbolem závodních Alf a značil vysoký výkon. Některé moderní Alfy jsou také označené čtyřlístkem, jde o zelený čtyřlístek na bílém pozadí (Quadrifoglio Verde), ale objevují se i variaty s modrým lístkem na bílém pozadí.
Alfetty z 80. let min. století se prodávaly i ve variantách „Stříbrný lístek“ a „Zlatý lístek“ (Quadrifoglio Oro), což označovalo vrchol řady. Jednalo se o stříbrný nebo zlatý čtyřlístek, který označoval specifikaci vozu. Na některých trzích se model „Zlatý lístek“ prodával jako 159i, aby naznačil příslušnost k modelu 159.
Různost nabízeného vybavení se označuje například nápisy lusso (luxus), turismo a GTA (gran tourismo allegerita, čili odlehčené GT). Úprava GTA je nabízena u modelů 147 a 156 a zahrnuje šestiválcový motor. V minulosti Alfa Romeo nabízela ještě úpravu sprint (z italského sprinta což znamená vyladěný).
[editovat] Motory
- 1954-1994 Twin Cam - 1290, 1570, 1750, 1779, 1962
- 1992- TwinSpark - 1.6, 1.7, 1.8, 2.0
- 1997- TwinSpark 16V - 1.4, 1.6, 1.8, 2.0
- 1979- V6 - 2.5, 3.0, 3.2
- 1999- JTD/JTDm - 1.9, 2.4